Zpráva z koštu

Akademický košt slivovice již po dvacáté-sedmé.

Poslední lednový den v roce 2025 proběhl již 27. Objektivní svépomocný akademický košt slivovice na Fakultě technologické. Zúčastnila se ho celá řada významných osobností akademické sféry nejen místní univerzity, ale také z VŠCHT z Prahy z Pardubic, prof. Ing. Zdeňka Kolská, Ph.D. a prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc., z Univerzity Pardubice doc. Ing. David Veselý, Ph.D. a Ing. Jan Vávra, Ph.D. , z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Karolína Gondková nebo z Ministerstva průmyslu a obchodu generalissimus SPŠOAV PhDr. Pavel Hlaváček, Ph.D.

V soutěži se sešlo 64 vzorků slivovice vypálené nejčastěji z trnky, objevila se i mirabelka, durancie, ale odvážnější se pokusili uspět i s jabkem, hruškou či vzácnou oskeruší.

Plody vyrostly v okolí Zlína, Vizovic, ale také z Valašských Příkaz, Francovy Lhoty, Záhorovic či hanáckého Ludéřova a Klopiny až Buchlovic a Polešovic. Zakutálel se i vzorek z Předína u Třebíče.  

U tzv. “nultých vzorků” mohli návštěvníci ochutnat pálenku např. z mirabelky, švestky, durancie, špendlíku, hrušky, jabka, mišpuli, meruňku, hroznovicu nebo vzácnou oskeruši. V nabídce byla i domácí ořechovka nebo domácí bylinný likér Jebalka, pro příjemnější večer.

Po slavnostním zahájení tradičním pochodem generálů Společnosti pro šíření odkazu Albrechta z Valdštejna a dále po zdravicích Ing. Jana Vávry, Ph.D., Mgr. Karolíny Gondkové a proslovu děkana Fakulty technologické  prof. Ing. Romana Čermáka, Ph.D. došlo ke slavnostnímu otevření koštu PhDr. Pavlem Hlaváčkem, Ph.D. a koštéři se mohli ujmout svého úkolu. Objektivně vybrat tu nejlepší.

V jedné z přestávek proběhla autorská poezie gen. Ing. Vladimíra Cetkovského, Ph.D., která opět nadchla publikum. Před vyhlášením výsledků si mohli návštěvníci shlédnout divadelní scénku z pera Námořnické Unie, kterou vede gen. Ing. Dušan Fojtů, Ph.D. pod názvem  „Brk či meč aneb setkání Jana Amose Komenského s Albrechtem Václavem Eusebiem z Valdštejna“. Námořnická Unie je spolek studentů a absolventů nejen Fakulty technologické.

Degustace na tomto koštu neprobíhá klasickým způsobem, ale inspiraci našel ve švýcarském šachovém systému. Výhoda je v tom, že šetří čas, ale hlavně zdraví degustátorů.Vždy se sejdou naproti sobě dva hodnotitelé a dva vzorky. Po řádné degustaci se ti dva dohodnou, který ze vzorků je lepší a který horší. Pokud nechtějí žádnému ublížit, mohou se shodnout na remíze. Hodnocení je u každého spíše subjektivní, ale tím, že se musí shodnout, tak se vzájemně usměrňují a tam vzniká objektivita. Většina koštérů nejsou profesionálové, ale producenti vzorků a vlastně si je tak hodnotí svépomocně. Každopádně myslíme i na případný konflikt (nebo jen radu odborníka), který řeší komisař koštu, someliér generál Ing. Svatopluk Sukop, CSc. Tato situace však nastává málokdy. 

Po každém kole jsou vzorky přestavěny komisí podle promyšleného algoritmu. Stejně tak se u stolu mění i dvojice degustátorů a lidé se tak seznamují a košt se stává společenskou událostí. Dá se říct, že spolu bojují vždy dva vzorky, které mají podobný počet bodů (lepší s lepšími, horší s horšími). Je to takové sportovní play off, ale žádný vzorek není vyřazen. Jen se přesune k jemu rovnému. K vytvoření představy o kvalitě destilátů, tak stačí šest až sedm kol pro 64 vzorků.    

O prvenství se letos rozdělily dva vzorky s šesti body od hodnotitele Vladimíra Redkina a již tradičně Zdeňka Poláška, který tak potvrdil loňské a předloňské vítězství. Následovaly vzorky Jiřího Kašpárka, Romana Lišky a Petra Krejči.

Celé slavnostní odpoledne se neslo v duchu přátelského setkání a seznamování napříč různými sférami, kdy na akademickém koštu slivovice při hodnocení má každý stejný hlas, stuudent či vyučující, ať už je z jakéhokoliv oboru, vyznání či místa bydliště 🙂  

Honza Mrlík

• mirabelka – kpt. Ing. Josef Mokrejš, toho času berní úředník ve výslužbě
• švestka
• durancie – pál. Březnice
• špendlík – pál. Březnice
• hruška – Polešovice
• jabka
• mišpule – pál. Březnice
• meruňka – Polešovice
• oskeruše – Polešovice
• hroznovica – autor neznámý
• jebalka – p. Jemelka
• ořechovka – Kudláčkovi

Vzorky je možné odevzdávat u generála Martina Kudláčka na budově U15/225 (speciální laboratoře v 1.patře budovy U15) nebo Jirky Středulinského (U15/228). V případě lze nechat řádně označený vzorek i na vrátnici U15. Nejlépe do středy 29.1.2025 nebo po předchozí domluvě. Počet vzorků je omezený, takže čím dřív, tím lépe 🙂 Vaše láhve si můžete vyzvednout u Martina Kudláčka od 5.2-28.2.2025.

Pro registraci vzorku si připravte

• jméno a příjmení na koho bude vzorek registrován
• jméno a příjmení hodnotitele (bude mít vstup zdarma)
• rok sběru
• odrůdu vzorku
• oblast sběru nebo místo pálenice

Kontakt

Email: kudlacek@utb.cz

Tel: +420 733 690 504

Svépomocný

Není určena žádná odborná porota. Hodnotiteli jste vy, kdo jste dali vzorek. Takže my všichni se podílíme na výsledku hodnocení.

Objektivní

Nehodnotím sám, ale vždy s kolegou.

Akademický

Sofistikovaný

Švýcarský způsob hodnocení

Aby hodnocení mělo určitou váhu, byl pro hodnocení určen tzv. Švýcarský šachový systém (mnoho vzorků, málo času). Nehodnotí se X vzorků na stupnici 1-10, ale každé kolo se začíná „od znova“. V jednom kole hodnotím 2 vzorky lepší (1bod), horší (0bodů), jsou zhruba nastejno (každá 0,5bodu). V prvním kole jsou si všechny vzorky rovny (0bodů). Po prvním kole již některé získají 1bod, některé 0,5bodu či 0bodu. Na nás pak je vzorky seskupit tak, že mezi sebou soupeří podobně bodově hodnocené slivovice. Každým kolem se tak oddělují ty lepší od horších. Zpravidla stačí 6-8kol k určení těch 3 nejlepších.

Jubilejní

Letos máš smůlu. Jedná se totiž o košt, který proběhne po rozsvícení každé páté LEDky, tedy pěti-LED-ky.

Více na wikipedii

Švýcarský systém je běžně užívaný typ rozpisu utkání turnajů v šachu, bridži, scrabble, squashi, badmintonu, pétanque, kuličkách a dalších hrách, kde dva hráči nebo týmy stojí v utkáních proti sobě. Poprvé byl tento systém použit na curyšském šachovém turnaji v roce 1895. Proto se nazývá švýcarským.

Párování

Princip švýcarského systému spočívá v rozdělení hráčů tak, aby proti sobě v každém kole hráli stejně nebo alespoň co nejpodobněji kvalitní hráči z předchozích kol.

První kolo je buď nalosováno nebo určeno podle žebříčku hráčů, například z hodnocení Elo. Hráči, kteří zvítězí, obdrží bod, hráči remizující získají půl bodu (v některých sportech remíza není) a poražení nedostanou bod žádný. V dalším kole vítězi hrají proti vítězům, remizující proti remizujícím a poražení proti poraženým. V dalších kolech hrají proti sobě soupeři se stejným nebo co nejpodobnějším skóre. Žádný hráč nehraje dvakrát se stejným hráčem. V některých hrách, např. v šachu, se také dbá na to, aby každý hráč hrál stejně zápasů s bílými a černými figurami, a to nejlépe střídavě, nebo alespoň tak, aby nikdo nehrál se stejnou barvou figur třikrát v řadě.

Základní pravidlo je následné seřazení hráčů ve skupinách se stejným skóre podle žebříčku. Hráči z horní poloviny každé skupiny hraje s hráči z dolní poloviny. Například pokud má osm hráčů stejný počet bodů, první z nich hraje s pátým, druhý se šestým atd. Ke změnám dochází jen pokud by se znovu setkali hráči, kteří již spolu hráli, nebo pokud by někdo musel hrát s nějakou barvou figur častěji než s barvou druhou.

Podrobná pravidla párování jsou obvykle dost složitá a páry tak většinou určuje počítač.

Konečné výsledky

Turnaj se hraje v předem určeném počtu kol. Po posledním kole jsou hráči seřazeni podle jejich skóre. Pokud mají někteří hráči stejné skóre, o výsledku rozhoduje o pořadí pomocné hodnocení, obvykle Buchholzovo hodnocení.

Analýza, výhody a nevýhody

Určení jasného vítěze obvykle vyžaduje stejný počet kol jako vyřazovací systém, tedy

je počet hráčů. Tři kola tedy stačí pro osm hráčů, čtyři pro šestnáct atd. Pokud se hraje méně kol, hrozí, že dva hráči mohou vyhrát všechna svá utkání, protože nehráli proti sobě.

Oproti vyřazovacímu systému má švýcarský systém tu výhodu, že nikoho z turnaje nevyřazuje. Každý účastník tedy dopředu ví, kolik kol bude hrát, a to všechna. Pokud je hráčů lichý počet, jeden v každém kole přebývá. Takový hráč v daném kole nehraje, ale získá bod jako kdyby toto kolo vyhrál. Během turnaje může získat pouze jeden takový bod.

Další výhodou je, že systém určí konečné vzájemné pořadí pro všechny účastníky turnaje, ne jen pro vítěze jako v případě vyřazovacích bojů. Ve vyřazovacím systému například poražený finalista nemusí být druhým nejlepším hráčem turnaje, protože ten mohl být vyřazen vítězem finále v předchozích kolech.

Turnaj hraný švýcarským systémem nekončí vždy vyvrcholením, tedy jako souboj dvou zatím nejlepších v turnaji. Může se stát, že některý hráč je tak dobrý, že si může být jist vítězstvím již před posledním kolem. V některých turnajích se proto hrají dodatková vyřazovací utkání mezi nejlepšími.

V porovnání se systémem každý s každým dokáže švýcarský systém spolehlivě určit pořadí v rozumném počtu kol. Na druhou stranu v každém kole se hraje stejný počet utkání, takže vyřazovací systém se více hodí, když lze zároveň hrát jen omezený počet her, například v tenisu.

Varianty

Neque felicitas neque salus est sine amore aquae vitae de prunis destillatae.

Není štěstí ani zdraví bez lásky ke slivovici.

FRANCISCUS MELLARIUS 

2025-kost-slivovice-newsletter